Novinky

Laboratoře AGEL odhalují i vzácná onemocnění typu „liščí tasemnice“

Sběr lesních plodů patří mezi oblíbené letní aktivity dospělých i dětí. Řada lidí ovšem zapomíná, že neomyté ovoce nasbírané v lese může být nositelem nebezpečných parazitů, kteří mohou člověka ohrozit i na životě. Laboratoře AGEL se ve své každodenní činnosti zabývají také raritními a vzácnými onemocněními, ke kterým patří například i nákaza "tasemnicí liščí", mediálně dávanou do souvislosti nejčastěji se sběrem borůvek.

Onemocnění vyvolané „liščí tasemnicí“, alveolární echinokokóza, je způsobeno larválním stádiem maličké tasemnice Echinococcus multilocularis, která má rozměr od 1,2 do 4,5 mm. „Člověk zde tedy není hostitelem dospělé tasemnice, ale jejím náhodným mezihostitelem. Dospělé tasemnice žijí v tenkém střevě masožravců (lišek, psů, vlků). Spolu s trusem masožravců odchází i ihned infekční vajíčka tasemnice, kterými se nakazí jejich mezihostitelé - nejčastěji hlodavci. Aby se vývojový cyklus parazita uzavřel, musí být takto nakažený hlodavec, respektive jeho nakažené orgány, pozřeny masožravcem, v jehož střevě se v průběhu 30 - 80 dnů vytvoří dospělá tasemnice, jejíž články znovu produkují vajíčka,“ vysvětluje Mgr. Hana Bílková Fránková, MBA, odborná garantka a vedoucí laboratoře klinické mikrobiologie společnosti Laboratoře AGEL v Ostravě-Vítkovicích.

Pokud jde o nákazu „liščí tasemnicí“, člověk se nakazí stejně jako mezihostitel - pozřením vajíček tasemnice, z nichž se po požití v tenkém střevě uvolňuje larva, nazývaná onkosféra. „Tato larva aktivně proniká stěnou střevní a krevním řečištěm se šíří do vnitřních orgánů. V 95 procentech do jater, kde vytvoří cystický útvar, který roste řadu let postupným pučením směrem ven. Pro parazita to znamená (vzhledem k tomu, že člověk je na vrcholu potravinové pyramidy) omyl - slepou větev. Pro nakaženého člověka to však znamená závažné zdravotní komplikace, které mohou vyústit až v nutnost transplantace postiženého orgánu,“ varuje Mgr. Fránková a dodává, že zákeřná je také skutečnost, že klinické obtíže se u pacientů objeví až za řadu měsíců či několik let, až když útvar dosáhne nějaké velikosti. Navíc útvar může metastázovat do jiných orgánů - mozku, plic, kostí, srdce.

Přítomnost „liščí tasemnici“ lze ale laboratorně prokázat. „Laboratorní diagnóza se provádí průkazem přítomnosti specifických IgG protilátek v krvi pacienta. Diagnostiku v laboratoři klinické mikrobiologie v Ostravě-Vítkovicích rutině provádíme. Suspektní laboratorní nálezy jsou konfirmovány v Národní referenční laboratoři pro tkáňové helmintózy, se kterou úzce spolupracujeme,“ říká Mgr. Fránková s tím, že ideální je ale samozřejmě nákaze předcházet.

„Vzhledem ke vzrůstající populaci evropských lišek a nárůstu počtu diagnostikovaných onemocnění u lidí doporučujeme myslet na možnost tohoto onemocnění. A i lesní ovoce doporučujeme pečlivě omývat. Stejně jako dodržovat hygienická pravidla při kontaktu s našimi domácími miláčky,“ uzavírá Fránková.