Novinky

Kongres AGELLAB přinesl bohatý odborný program a posílil spolupráci v rámci středoevropského regionu

Odborný kongres Laboratoří AGEL a.s. nabídl účastníkům pestrou škálu přednášek z oblasti laboratorní medicíny, moderního řízení i aktuálních trendů oboru. Setkání potvrdilo rostoucí provázanost českých a slovenských pracovišť v rámci Skupiny AGEL.

Letošní kongres přinesl intenzivní program plný odborných příspěvků, sdílení zkušeností a pracovních jednání. Dopolední blok zahájila přednáška věnovaná řízení laboratorního segmentu, kterou společně předneslo vedení českých laboratoří, Mgr. Ivana Kubalová, Ing. Bc. Martina Štolová, Ing. Martin Mrázek a Ing. Miloslav Vyhnánek, MBA, MPH. Příspěvek otevřel diskusi o klíčových výzvách moderního řízení laboratoří a nastínil strategické směřování značky AGELLAB.

Bezprostředně navázal příspěvek věnovaný aktivitám a výsledkům slovenské části skupiny. Mgr. Jozef Marčišín, RNDr., MSc. A jeho kolegové představili ucelený přehled činnosti AGELLAB SK a poukázali na oblasti, v nichž slovenská pracoviště dosahují výjimečných výsledků.

Odborné publikum zaujala také poutavá kazuistika Mgr. Hany Bílkové Frankové, MBA, která se zaměřila na případ viscerální leishmaniózy, importované nákazy z Řecka. Přednáška názorně ilustrovala, jak rostoucí cestovní ruch přináší do laboratorní praxe stále neobvyklejší diagnostické výzvy.

Dopolední blok uzavřel příspěvek MUDr. Lenky Maňákové, která představila aktuální možnosti využití umělé inteligence v patologické diagnostice. Téma vzbudilo živou odezvu a potvrdilo, že digitalizace a automatizace patří k nejvýznamnějším trendům současné laboratorní medicíny. V průběhu dopoledne vystoupil také zástupce partnerské společnosti BioVendor. Odpolední část programu byla věnována pracovním jednáním jednotlivých odborností.

Aktivní účast slovenských kolegů z AGELLAB SK podtrhla rostoucí integraci laboratoří Skupiny AGEL napříč středoevropským regionem. Společná diskuse nad aktuálními výzvami v laboratorní diagnostice, řízení kvality i ekonomickém směřování přispěla k dalšímu prohloubení spolupráce mezi českými a slovenskými pracovišti a otevřela prostor pro sdílení osvědčených postupů i společné projekty.